Autor: Ivan Nemeth
5217

Co nám brání v nalezení vztahu? Odpovídal psycholog Dalibor Špok

Dalibor Špok tvář
Jak bychom měli nahlížet na seznamování, jak vlastně poznáme vhodného partnera a kde bychom ho měli hledat? Nejenom o tom se dozvíte v našem rozhovoru.

 

Pane Špoku, co nám podle Vás vlastně brání v nalezení vztahu?

Mohou to být například naše nereálné fantazie, neochota vstupovat do prostředí, kde potkáme nové lidi, nebo neschopnost změnit nějakou naši negativní vlastnost. Místo toho, abychom se nad těmito důvody zamysleli, začneme hltat knihy o seznamování nebo bizarní teorie o tom, co nám v seznámení brání. Je totiž jednodušší přečíst si nový bestseller o vztazích, vysnít si ideálního partnera nebo sepsat si vlastnosti, které u něj hledáme (sepsali byste si vlastnosti, které očekáváte od svého budoucího dítěte?) než vstoupit do reálného světa.

Ale jedině tam může dojít k seznámení: překonáváním odlišných názorů, poznáváním druhého, hledáním společných témat a podobně. To je obtížné. Místo toho se raději doma „připravujeme“ a namlouváme si, že až budeme mít hotovo, potom to zkusíme v reálu. To je mnohem snazší.

Říkáte zkusit reálný svět. Co bychom tedy měli konkrétně dělat?

Skutečné aktivity, které nakonec vedou k seznámení. Vstupujme do nových kontaktů s lidmi a nových prostředí a věřme přitom schopnostem selského rozumu. Tedy buďme sami sebou, ale pozor, abychom druhého nepřeválcovali - naslouchejme mu a dejme mu dostatek prostoru.

Jak potkáme někoho, se kterým bychom chtěli hovořit a kde nalezneme ta nová prostředí?

Příliš brzy se ptáme: „Hodí se ke mně? Je mi sympatický/á? Nevadí mi jeho/její?" Nesnažme se vidět komunikaci s „nekompatibilními“ partnery jako zmeškaný čas. Pokud chápeme setkání s druhým jen jako instrument k nalezení životního partnera, budeme nepřirození a v důsledku neúspěšní.

 

Jediný osvedčený způsob, jak potkat dostatek potenciálních partnerů, je nezaměřovat se primárně na seznamování.

 

Budujme a realizujme svůj zájem o různé oblasti světa - platí totiž, že právě o člověka, který má dostatek zájmů, se druzí budou zajímat, bude pro ně zajímavý. A díky těmto svým zájmům choďme tam, kde jsou noví lidé. Oslovujme neznámé lidi tam, kam běžně chodíme.

V pondělí to může být vernisáž výstavy, v úterý fotografický kurz, v jiný den internetový chat o orchidejích a do toho se můžeme dát například do řeči s novými kolegy v práci nebo si popovídáme se zákazníky nad rámec povinností.

Je přílišná snaha po seznámení někdy spíše překážkou?

Ano. Bude-li například nezadaná žena přemýšlet: „Na tu přednášku nejdu, jsou tam jen samé ženské a pár už ženatých chlapů," svědčí to o tom, že se jí nejedná o aktivitu samotnou, ale jen a jen o seznamování. A tato přílišná snaha jí brání v nalezení vztahu.

Okolí pozná, že příliš tlačíme na pilu. Zajímavější člověk je vždy ten, kdo je uprostřed víru zábavy, zájmu o něco, pozornosti upřené k společnému cíli - než někdo, kdo se jen a pouze „přišel seznámit". Navíc nikdy nevíme, zda „nudný ženatý chlap" nemá doma nezadaného atraktivního bratra.

 

Seznámení je jako spánek. Čím více chceme usnout, tím obtížněji přichází. Stačí ale vytvořit vhodné podmínky a spánek přijde takřka nečekaně.

 

Kromě aktivity samotné bychom se měli zaměřit na poznávání všech druhých lidí a nikoli jen potenciálních partnerů. Pokud se pro nás stane důležitější než seznámení to, že si užijeme legraci a že se něco v rámci vlastního rozvoje dozvídáme i o sobě - jsme na nejlepší cestě.

Klidně pozvěme na rande i někoho, o kom víme, že bychom ho nikdy nechtěli za partnera. Kdo ví, třeba tak získáme celoživotního důvěrníka nebo partnera pro podnikání. Účelem setkávání by opět primárně nemělo být hned vážné seznámení, ale společná zábava, dialog a učení se sociálním dovednostem, které pak - až se najde „ten pravý" - budeme mít vybudované.

 

Pár v restauraci u kávy

 

Prostě potřebujeme mít příležitost nejprve druhého dostatečně poznat bez předsudků, než o něm vůbec začneme uvažovat jako o partnerovi?

Naprosto přesně. Když vnímáme lidi skrze předem připravený seznam očekávaných vlastností, pak se s 99 procenty potenciálních partnerů mineme ještě dříve, než zjistíme, zda jsou pro nás zajímaví.

 

Nejlepší způsob, jak zjistíme, zda je nám někdo sympatický, je strávit s ním čas.

 

Studie šťastných vztahů ukazují, že jakékoli představy o ideálních partnerských typech nefungují. Neomezujme se proto dopředu představou, že pouze jeden typ je pro nás vhodný a že přesně víme, co potřebujeme. Zkusme se setkat - jednou dvakrát třikrát - a teprve pak si dělejme názor.

Jak tedy zjistíme, zda je pro nás druhý člověk skutečně vhodným partnerem?

Když si někoho najdeme, jsme většinou rádi a přestáváme si klást otázky vhodnosti. Ale to je chyba. Skutečně totiž můžeme druhého poznat až v době, když už spolu chodíme. Představme si to třeba jako zkušební dobu v práci.

Vědecké studie ukazují, že šťastná partnerství mají dva hlavní faktory: za prvé je v nich partner můj velmi dobrý (nebo nejlepší) kamarád. Dokážeme tak sdílet náš pohled na svět, humor, životní styl a alespoň některé zájmy. Nejedná se tedy o konkrétní osobnostní vlastnosti, jako spíše o schopnost být společně. A to můžeme zažít s různými osobnostními typy.

Druhým faktorem šťastných vztahů je etický rozměr - charakter partnera. Tedy hodnoty jako důvěryhodnost, poctivost, spolehlivost, tolerance, umění odpouštět a podobně. Charakter o člověku řekne nejvíce, ale zároveň jej trvá nejdéle vybudovat. Nemůžeme jej jen tak u někoho změnit.

Kdybychom měli téma shrnout do pár vět…

V nalezení vztahu brání hlavně to, že považujeme seznamování za něco nepřirozeného, pro co je potřeba speciální teorie a metody. Neuvědomujeme si, že seznámení nemůže být prvotní cíl, ale spíše důsledek toho, že s někým strávíme kvalitní čas, ať už během dobrého rozhovoru nebo během zajímavých aktivit. Vytváříme si představy vhodného typu a očekávaných vlastností, které nás omezují ještě dříve, než vůbec můžeme posoudit vhodnost. A když už s někým chodíme, nehodnotíme jej podle těch nejdůležitějších kritérií spokojeného vztahu.

 

Psycholog a publicista Dalibor Špok je autorem řady psychologických a publicistických příspěvků. Poskytuje individuální psychologické poradenství v oblasti osobní změny, psychických problémů, hledání vlastního povolání a seberealizace. Spolupracuje s firmami v oblasti byznys psychologie, produktivity a spokojenosti zaměstnanců. Organizuje přednášky a kurzy a zabývá se také problematikou nadaných dospělých. Více se dozvíte na jeho stránce www.daliborspok.cz

 

Registrace na eDarling. Rozhovor s Daliborem Špokem

 

 

Komentáře