Autor: Hana Wolf
6902

Seznamka pro samotáře: Proč jsou lidé sami?

příručka 1
Spokojený vztah je jedním z největších přání každého člověka. Jaká je však realita? Umíme si najít vhodného partnera či partnerku a žít dlouhodobě ve šťastném vztahu? Proč je tolik lidí „nedobrovolně single“ a nemohou si někoho najít? Je to snad tím, že by nebyli dost atraktivní a nikdo o ně nestál?

 

Koučka Hana Wolf Vám a její 4-dílná seznamka pro samotáře, to je praktický návod na to, jak ukončit samotu a najít si tu pravou nebo toho pravého.

2. díl příručky: Proč si hledáme podobné partnery?

3. díl příručky: Objednávka partnera

4. díl příručky: Jak poznat toho pravého?

 

Vše začíná ve vašem dětství

Úplně první vztah, který ve svém životě vnímáme, je vztah našich rodičů. Ten zásadně ovlivňuje naše další vnímání toho, co je ve vztazích správně a co ne. Jak se k sobě rodiče chovali, když jste byli malí? Objímali se a dávali si najevo lásku, nebo se před vámi hádali a chovali se k sobě neuctivě? Byli si rodiče rovnocennými partnery, nebo byl jeden z nich výše postavený než ten druhý?

Všechno, co jste doma viděli, se vám uložilo do takzvaného emočního naprogramování, což není nic jiného než vaše vzorce chování. Pokud se k sobě vaši rodiče chovali pěkně a uctivě, budou i vaše vztahy plné těchto emocí. Jestliže ve vztahu vašich rodičů vládla spíše nerovnost, je velmi pravděpodobné, že i váš vztah bude takový.

 

Jak vás ovlivnily první vztahy?

Dalším faktorem, který nás velmi silně ovlivňuje, jsou naše první vztahy. Zkuste si vzpomenout, jaké byly. Museli jste o lásku bojovat? Rozešel se s vámi partner či partnerka kvůli někomu jinému?

 

Získali jste pocit, že vás nikdo nemá rád? Na základě těchto zkušeností se do vaší hlavy zapsalo, že je pro vás těžké mít vztah a pokud už ho máte, můžete o něj přijít.

 

Takové nastavení je pak příčinou nedobrovolné samoty mnohých lidí. Pro samotáře často platí, že se umí uvolnit, jsou milí a sami sebou, ale pouze do chvíle, dokud nejde o vážný vztah. Právě díky výše popsaným nastavením potom dostanou strach a stává se z nich úplně někdo jiný. Prostě ztratí své přirozené kouzlo a jejich protějšek o ně přestane mít zájem. Lidé se pak točí v bludném kruhu a nechápou, co je příčina jejich dlouhodobého vztahového neúspěchu.

 

Přečtěte si také: Samota pohledem expertů: Jaké má příčiny a jak se jí zbavit?

 

Hana Wolf příručka 1

na obrázku Hana Wolf

 

Jakou máte vztahovou inteligenci?

Vztahová inteligence je způsob, jak se k sobě partneři chovají ve vztahu. Základ vztahové inteligence získáváme už v dětství. Prostřednictvím rodičů totiž vnímáme, co je ve vztahu správné a co ne. Dále jsme formováni právě prvními vztahovými zkušenostmi.

 

Kromě vztahové inteligence se prvními vztahy formuje i naše sebevědomí, kdy obecně platí, že emočně vyrovnaní lidé mají spokojenější vztahy. Jsou si totiž vědomi své hodnoty a umějí lépe rozpoznat, co jim vyhovuje a co nikoli.

 

Tito lidé pak mají zpravidla větší vztahovou inteligenci. Vysoká vztahová inteligence se pozná tak, že se partneři o vztah starají, zajímají se jeden o druhého, naplňují svůj vztah novými cíli a vizemi. Pokud takto činí oba partneři, je vše v nejlepším pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy o vztah pečuje jen jeden a druhý se (v lepším případě) jen veze. V horším případě je mu to úplně jedno. O vztah by měli pečovat oba, a ne jen jeden nebo žádný.

Právě fakt, že mnoho lidí o svůj vztah nepečuje, je důsledkem nízké vztahové inteligence. Zvýšit si ji můžeme tím, že začneme vnímat potřeby druhého a staneme se více empatičtí. V případě, že váš předešlý vztah skončil kvůli nízké vztahové inteligenci, je dobré na sobě v období samoty zapracovat. Pro samotáře doporučuji, abyste si zjistili, jaké modely se vám v předchozích vztazích opakovaly, a následně je vyřešili. Jinak vám hrozí, že se vám v dalším vztahu zopakují.

Hodně štěští přeje Hana Wolf.

 

Příručka pro samotáře 1. Registrace

 

Klikněte ZDE a můžete příručkou v úhledné grafické úpravě listovat i offline.

Komentáře

Je to dobrá a užitečná pomůcka. Doplnil bych ji ještě takto: Mnohé děti vyrůstají v rodině, kde spolu žijí společně rodiče i prarodiče. Rodiče jsou obv. přes den v zaměstnání a o děti se během dne starají prarodiče, kteří už možná jsou v důchodu. Dítě tedy vidí současně život dvou rodin a porovnává je. Je ovlivněno též vztahem mezi rodiči a prarodiči. Pak budoucí vztahy v rodině toho dítěte značně ovlivní i vztah mezi babičkou a dědečkem, kteří jej vlastně v dětství vychovávali, dokud se rodiče nevrátili ze zaměstnání. Nebo i vztah v rodině svého kamaráda/kamarádky, kde se děti často scházejí a hrají si v jejich bytě apod.

Paráda.

Zajimave, rada si prectu. Hezky den, Mila

Analytická část, což zřejmě hlavní obsah I. dílu je napsaná dobře. Vztahová (sociální, emoční) inteligence je oblast, která se ve škole neučí (pro její komplexnost a svázanost s kolektivem, ve kterém žák žije). Nicméně její přenos přes generace je zřejmý a změny, kterými společnost prochází se na jejím uvadání silně podepisují. Nechme se překvapit, zda nám následující kapitoly nabídnou nějaká východiska. Mám zájem.