Příběh Alžběty: Chtěla zjistit, zda má žena v 50 šanci někoho najít

Alzběta a René_2016

zasnoubeni

Na podzim 2014 jsem se jen tak z recese zaregistrovala na vaši seznamku. Řekla jsem si, že zkusím aspoň na měsíc, jestli žena v mém věku 50 let má vůbec šanci najít někoho vhodného. Upřímně, nedávala jsem si moc naději a hlavně jsem vlastně nikoho nechtěla. Byla to prostě jen recese a vlastně takový test pro ženy, kterým je padesát.

Ozvalo se mě spousta mužů. Pozvání na kávu bez jakéhokoliv seznámení jsem ignorovala. Vlastně jsem na žádnou první schůzku popravdě jít ani nechtěla. Pak jsem nějak zapomněla a odjela na pobyt s dětmi na Šumavu. Po pár dnech jsem si uvědomila, že mi končí členství, tak jsem nahlédla do pošty a uviděla usměváčka, ale bez profilové fotografie.

Nějaký drzý – posílá úsměv a ani se neukáže a tak jsem si vyžádala foto. Hned mi přistálo v poště a nevypadal špatně. Psali jsme si asi měsíc, než došlo k první schůzce. Dostavil se ale o půl hodiny později. Kdybych neměla hlad a nešla si objednat sama jídlo, už bych tam nebyla. Přiřítil se s omluvou, že bloudil, a pořád mluvil. Dvě hodiny utekly jako voda, a já zjistila, že máme hodně společného. Od té první schůzky jsme byli denně na telefonu a vyměnili jsme si spoustu mailů.

Řekla jsem si, že zkusím aspoň na měsíc, jestli žena ve věku 50 let má šanci najít někoho vhodného.

Dělí nás sice skoro 140 kilometrů, ale jsme spolu každý víkend nebo každý volný den. Už to takhle táhneme společně rok a půl a je nám opravdu báječně. Vloni jsme se zasnoubili a musím říct, že jsem našla muže, kterého z celého srdce miluji. I když jsem vlastně nikoho nehledala, přišel mi do cesty a už tam zůstal a doufám, že zůstane po celý zbytek mého života.

Alžběta a René

Tento text byl publikován se svolením uživatelů.