Příběh Jarky: Láďa je mi v čase nemoci velkou oporou

Partneři
S Ládíkem jsem se seznámila díky vaší seznamce v srpnu 2012, kdy jsme si poprvé vyměnili několik emailů a zavolali si přes Skype. Poté následovala první osobní setkání v Praze, kde jsem v té době ještě bydlela.

Pro mne to byla láska na „pátý pohled“. Ládík je totiž opatrný, protože od své bývalé ženy dostal „školu“, podobně jako já od svého bývalého partnera. Zkušenosti s tím, jak by se k sobě lidé neměli chovat, nás ale semkly.

Možná osud rozhodl, že jsem se odstěhovala z Prahy do Kladna, kde Láďa v té době bydlel. Během první návštěvy ukázal z mého balkonku na dům za lesem slovy:  „Tak tam v tom zeleném domě bydlím."  Bylo to jen 10 minutek pomalou chůzí přes ten les! O rok později, myslím, že to bylo někdy v létě, mě představil i své mamince.

 

Bohužel se mi v té době objevily zdravotní problémy. Abych přišla na jiné myšlenky, jeli jsme na naší první společnou dovolenou na Šumavu. Byli jsme se podívat dokonce i v Bavorsku na vyhlídce známé jako Cesta mezi stromy. Tento nádherný týden utekl jako voda a po návratu domů na mě navíc čekala špatná zpráva: byla jsem diagnostikovaná jako onkologický pacient.

 

Znamená to, že musím chodit na chemoterapii a s mým zdravím je to někdy jako na houpačce. Vím však, že to „dám“ i díky lásce mého Ládi, který mě nádherně drží nad vodou, když to moc potřebuji.

 

Letošní Vánoce jsme oslavili s mou a Ládíkovou dcerkou u něj doma a byla to opravdu pohoda. Máme spoustu společných plánů do dalšího života, protože jsem již v penzi a Láďa půjde za pár let také do důchodu. Uvažujeme dokonce o bydlení v domě, který Láďovi nechala jeho maminka pro přespávání. Je tam zahrádka, ovocné stromy, maliny a altánek. Prostě nádherný boží klid…

 

Děkuji za to, že jsem díky vám mohla na cestě života potkat toho pravého človíčka, mého Ládíka!

 

Jarka

 

Tento text byl publikován se svolením uživatelů. Gratulujeme a přejeme mnoho šťastných chvil!