Příběh Jarky: Láďa je mi v čase nemoci velkou oporou
Pro mne to byla láska na „pátý pohled“. Ládík je totiž opatrný, protože od své bývalé ženy dostal „školu“, podobně jako já od svého bývalého partnera. Zkušenosti s tím, jak by se k sobě lidé neměli chovat, nás ale semkly.
Možná osud rozhodl, že jsem se odstěhovala z Prahy do Kladna, kde Láďa v té době bydlel. Během první návštěvy ukázal z mého balkonku na dům za lesem slovy: „Tak tam v tom zeleném domě bydlím." Bylo to jen 10 minutek pomalou chůzí přes ten les! O rok později, myslím, že to bylo někdy v létě, mě představil i své mamince.
Bohužel se mi v té době objevily zdravotní problémy. Abych přišla na jiné myšlenky, jeli jsme na naší první společnou dovolenou na Šumavu. Byli jsme se podívat dokonce i v Bavorsku na vyhlídce známé jako Cesta mezi stromy. Tento nádherný týden utekl jako voda a po návratu domů na mě navíc čekala špatná zpráva: byla jsem diagnostikovaná jako onkologický pacient.
Znamená to, že musím chodit na chemoterapii a s mým zdravím je to někdy jako na houpačce. Vím však, že to „dám“ i díky lásce mého Ládi, který mě nádherně drží nad vodou, když to moc potřebuji.
Letošní Vánoce jsme oslavili s mou a Ládíkovou dcerkou u něj doma a byla to opravdu pohoda. Máme spoustu společných plánů do dalšího života, protože jsem již v penzi a Láďa půjde za pár let také do důchodu. Uvažujeme dokonce o bydlení v domě, který Láďovi nechala jeho maminka pro přespávání. Je tam zahrádka, ovocné stromy, maliny a altánek. Prostě nádherný boží klid…
Děkuji za to, že jsem díky vám mohla na cestě života potkat toho pravého človíčka, mého Ládíka!
Jarka
Tento text byl publikován se svolením uživatelů. Gratulujeme a přejeme mnoho šťastných chvil!