Svatební příběh: Nebylo na co čekat

spolu od léta 2013
Na eDarling jsem se přihlásila po nezdolném donucení mojí kolegyní a kamarádkou v jedné osobě v dubnu 2013. Ve výběru přidělených partnerů jsem ale postupovala velmi obezřetně a v průběhu 3 měsíců se mimo pár zpráv nic zvláštního nedělo.

Říkala jsem si, že to chce zkrátka čas a po 18ti letém předchozím vztahu jsem si chtěla i dát nějakou tu pauzu.

19.7.2013 se mi v kategorii „Co by kdyby“ objevil muž, který mě zaujal. Milého chlapíka jsem odtam vytáhla 5 otázkami, abych si ho mohla prohlédnout ve své schránce. A světe div se, on mi odpověděl. Po vzájemné výměně úsměvů a mé odpovědi na 5 otázek jsme si začali psát zprávy. Ty byly čím dál delší a Robin navrhl, že bychom si mohli psát na Skypu.

Přišla letní dovolená, kterou jsem měla naplánovanou u rodičů na chalupě. Shodou okolností měl dovolenou i Robin. O dovolené jsme si psali po Skypu a domluvili se na první schůzce. Na setkání jsem se sice těšila, zároveň jsem ale měla takové ty ženské obavy: Aby byl normální, abychom se měli o čem bavit, abychom se na daném místě poznali a tak dále. Robin mě ujišťoval i po telefonu, že se určitě poznáme, abych se nebála.

Měli jsme schůzku v Praze „pod koněm“ na Václavském náměstí. Přišla jsem dřív a pozorovala lidi okolo. Pak jsem se otočila a bylo to jako v nějakém zpomaleném filmu: Stál tam, v ruce mobil a nádherně se usmíval. Půl dopoledne a celé odpoledne jsme prochodili po Praze a pořád jsme si měli co říct. Oba jsme se shodli na tom, že nám přijde, jako bychom se znali tak 3 roky, ne jenom pár dní a ještě k tomu po internetu. V následujících dnech jsem přijela i já k němu do Neratovic a po 14 dnech jsme spolu začali bydlet.

Nechceš si mě vzít už letos? Stejnak si musíš vyměnit občanku...

O ruku mě požádal 28. 8. 2013 na společné večeři, na které jsme byli s mým bratrem a švagrovou. Řekla jsem Ano a začali jsme plánovat společnou budoucnost. Všichni kolem si klepali na čelo, co blázníme, vždyť se neznáme. Nám ale stále připadalo, že se známe velmi dlouho. Ač jsme neměli stejné koníčky a pocházeli z jiného města, něco nás k sobě hodně přitahovalo. Později došlo i na plánování svatby.

Nejprve jsme se chtěli vzít v říjnu 2014. Mně to ale připadalo za moc dlouho, tak jsme se dohodli už na dubnu 2014 a já se začala ohlížet po svatebních šatech, které by se mi líbily.

Na konci září jsme vyrazili do svatebního salonu a jedny mi padly jako ulité. S mou otázkou: „Nechceš si mě vzít už letos, stejnak si musíš vyměnit občanku... “ Robin odpověděl: „Dej mi do konce týdne čas na rozmyšlenou“.

Jako správná žena jsem druhý den zarezervovala termín svatby :D. Druhý den se vyjádřil, že se tedy vezmeme hned. Začal dost velký kolotoč svatebních příprav, které jsme v rekordním čase 3 týdnů zvládli na jedničku.

25.10.2013 v 11:00 jsme jsme si na Libeňském zámečku řekli „Ano“.

Takže vy všichni tam, na každého z nás někde čeká druhá polovička. Vám již zadaným přejeme, abyste byli šťastní. A vy nezadaní nezoufejte. My jsme si také mysleli, že už budeme jen „singl“ a našli jsem se....našli jsme se zde, na eDarlingu. Stojí to za to. Tak neváhejte :)

Robin a Aťka Hamouzovi

 


 

Tento text byl publikován se svolením uživatelů, kteří šťastně ukončili své členství na eDarlingu v srpnu 2013. Gratulujeme a přejeme mnoho šťastných chvil!