Autor: Zuzana Přikrylová
4358

Psycholog Šmolka: Seznamky už nejsou odkladištěm ztroskotanců

Seznamky rozhovor
Doktor Petr Šmolka je jeden z nejpopulárnějších odborníků na rodinné a partnerské vztahy u nás. Je vedoucím Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centra sociálních služeb Prahy, dále čestným prezidentem Asociace manželských a rodinných poradců a také autorem mnoha knih zabývajících se problémy v partnerském soužití.

Pane Šmolko, víme o Vás, že jste již v minulosti spolupracoval v oblasti internetového seznamování. Jaký je Váš názor na seznamky obecně?

: Považuji je za jednu z doplňkových forem seznamování. Užitečná je především pro ty, pro něž je objektivně velice obtížné seznámit se přímo v přirozeném prostředí. Například proto, že jim takové prostředí chybí.

Příkladem může být třeba rozvedená vysokoškolačka s dětmi, žijící kdesi na malém městě a pracující v prostředí, kde o potenciální partnery nemá šanci ani zavadit (např. jako hospodářka ve školní jídelně, zvláště pokud jediným mužem v celém vzdělávacím ústavu je léta již přesluhující školník, navíc kapku ženatý a o to srdnatěji popíjející).

 

Seznamka může být jako doplňková forma seznamování velmi užitečná.

 

Spornější je přínos seznamek všude tam, kde blok je spíše subjektivní – plachost, neschopnost druhého zaujmout a udržet komunikaci. Pro muže a ženy s daným problémem může být seznamování prostřednictvím seznamek naopak frustrující. Dostanou sice kontakt na potenciálního partnera, ale už první setkání může být pořádné fiasko. Nejen může, ale zpravidla i bývá.

 

Veřejnost u nás stále ještě pohlíží na seznamky trochu s rezervou, někdy dokonce nedůvěrou. Proč myslíte, že tomu tak je?

: Podle mého soudu jde o relikt z let, kdy se k této formě seznamování uchylovali spíše životní tragédi a ztroskotanci. Dnes je ale jiná doba. Tím, jak se dramaticky zvýšil věk snoubenců, tím také ubylo možností seznamovat se v běžném prostředí (škola, diskotéka, taneční zábava, parta vrstevníků, letní tábor, společné hobby…).

Vážnou známost dnes častěji hledají lidé na prahu dospělosti, či dokonce pár let za ním, jimž zmíněné možnosti chybí. Zároveň jim ovšem mnohdy chybí i čas, a tak hledají postup, který je rychlý, nenáročný a výrazně jim navíc rozšiřuje i pomyslný seznamovací trh.

Méně kostrbatě řečeno – dnes už nejsou seznamky přes internet jen jakýmsi odkladištěm životních ztroskotanců, výrazně častěji než dříve volí tuto formu lidé, kteří by se před dvaceti – třiceti lety seznamovali snadno i bez podobného zprostředkování. Mezi klienty seznamek je dnes také relativně mnohem víc mužů než v době, kdy u nás začínaly.

 

Je tedy seznamování na internetu fenoménem doby? Mění technologie způsoby seznamování?

PŠ: Fenomén doby to bezesporu je. Mohu totiž místopřísežně prohlásit, že nikdo z mých vrstevníků (před těmi čtyřiceti lety) po nějakém seznamování se prostřednictvím internetu ani nevzdychl! Jinak mi to ale tak trochu připomíná e-shopping.

S veškerými jeho výhodami i nevýhodami. Je to postup nesmírně pohodlný, zároveň tím vstupujeme na téměř neomezený seznamovací trh, který nezná hranice. Širší nabídka může být výhodou, zároveň ale i pastí. Podobně jako u e-shopů si nemůžeme „zboží“ předem prohlédnout, osahat, vyzkoušet…

 

Je to postup nesmírně pohodlný, zároveň tím vstupujeme na téměř neomezený seznamovací trh, který nezná hranice.

 

Pozitivem je jistě fakt, že se zvyšuje šance na nalezení partnera alespoň elementárně gramotného, přátelícího se s PC natolik, že je s to uvést do chodu počítač. Rizika seznamování přes internet se násobí tam, kde osobnímu setkání předchází někdy i poměrně dlouhý zprostředkovaný styk (e-maily, chat, skype apod.).To vše zvyšuje riziko možných idealizací a následného zklamání; virtuální vztah mívá zároveň výrazně vyšší akceleraci než reálný. Během několika chvilek máme pocit, že se už velice důvěrně známe, někteří si už spolu dokonce prožili i kybersex.

No a ve chvíli, kdy dojde k osobnímu kontaktu, můžeme mít pocit, že bychom měli navázat tam, kam až jsme už spolu v onom virtuálním světě došli. Vzájemné poznávání se tím zkrátí, sami se ochuzujeme o některé etapy postupného sbližování a vyšší je i riziko ukvapené volby, po které pak s hrůzou konstatujeme, že se nám vedle nás vylíhl někdo, koho vlastně skoro vůbec neznáme. Rizika eskalace vývoje vztahu jsou samozřejmě i jinde, zde jsou ale umocněna tím, že jsme si už společně něco „odžili“ ve virtuálním světě.

 

Jakou byste měl radu pro ty, kteří nemají mnoho času se s někým seznámit (například kvůli náročnému zaměstnání), popřípadě jsou příliš plaší pro kontakt tváří v tvář?

 
PŠ: Těm prvním bych nepochybně doporučil, ať se rozhodně nevyhýbají možnostem doplňkového seznamování. Ale, ať je ve vlastním zájmu berou spíše jako nezávaznou hru. Možná vyhrají, možná si jen dobře zahrají, zároveň je však může hřát vědomí, že se alespoň pokusili. Dodal bych však, že by se zároveň měli častěji pohybovat v prostředí, kde by mohli nějakého zajímavého partnera potkat.

Pravděpodobnost, že by někdo takový jen tak náhodně procházel jejich kuchyní se totiž limitně blíží nule. Pozitivní roli mohou sehrát i neformální sociální sítě – přátelé a známí v pozici „dohazovačů“.

Druhým bych naopak doporučil spíše nácvikově orientovanou skupinovou psychoterapii s cílem odbourat jejich sociální plachost. Jinak hrozí, že by se sice s někým prostřednictvím seznamky na internetu potkali, ale hned první setkání by skončilo totálním fiaskem. Zatímco prvním brání spíše objektivní situace, těm druhým naopak subjektivní překážky.

Petr Šmolka

 

Na co je podle Vás důležité si dát při seznamování online pozor?

PŠ: Například na to, aby na druhé straně nebyl náhodou někdo úplně jiný, než si myslíme, jiný, než se prezentuje. Z půvabné blondýnky by se mohl totiž klidně vyklubat šeredný stařík. No a pak také na správné načasování postupných kroků.

 

Osobní setkání bychom neměli příliš odkládat a správně ho načasovat.

 

Osobní setkání bychom zřejmě neměli až příliš dlouho odkládat už kvůli zmíněnému riziku idealizací a virtuálních akcelerací vztahu.

 

Věříte na spřízněné duše, tedy partnery, kteří jsou lidově řečeno stvořeni jeden pro druhého? Setkal jste se s takovými páry během své poradenské praxe?

 PŠ: Moc nevěřím a nesetkal. Mnohem bližší je mi tvrzení, že každý máme někde cca 150 partnerů, se kterými bychom měli šanci na harmonické soužití (nikoli se všemi zároveň!).

Horší ale je, že tu a tam v osudovost uvěří seznamující se partneři. Zvláště, když údajně osudový protějšek potkáme až ve chvíli, kdy máme rodinu s někým, kdo nám možná kdysi také připadal jako osudový.

S podobnými příběhy se v poradně setkávám, jen málokdy končívají happy endem. Pokud by ale platilo, že jsme si byli s to už napoprvé vybrat někoho, s kým jsme si souzeni, pak si nějak nedovedu představit, proč by takový pár chodil do poradny. Ledaže by si až tak moc souzeni nebyli. Takže ne – na osudovost moc nevěřím a v poradně tyhle spřízněné duše nepotkávám jinak než v rolích milenců.

 

registrace na Novák

 

Máte-li dotaz ke členství či uživatelskému kontu, navštivte naši stránku Péče o zákazníka. Máte dotaz ke článku? Napište nám na redakce@edarling.cz

Počet hlasů: 925
Hodnocení:
Hodnoceni článku. "Psycholog Šmolka: Seznamky už nejsou odkladištěm ztroskotanců". Průměrná známka: 3.40 z 5 Počet hlasů: 925
Komentáře